Drobná lištička

sen ze 4. února 2013

Na Břevnovském sídlišti potkávám kamarádku - známou a jdeme spolu parkem. Ona mně asi nijak neimponuje, protože cítím, že jsem úplně v klidu. Povídáme si spíš zdvořilostně a najednou k nám přiběhne drobná liška a doráží na nás. Využívám zkušeností z hraní si s Perkelínem  a jsem rád, že mám bundu s tlustým rukávem, kterej mám před sebou na obranu. „Hlavně pozor na vzteklinu“ uvažuju racionálně, nespouštěje lišku z očí.  Pak scéna mizí.
Jsme asi v Kolči i s tou kamarádkou, nevybavím si, o koho šlo, jestli jsem to v tom snu vůbec věděl.  Je tady taky Martina.  Lištička přibíhá znovu, vrhá se na mě a zakousne se mi do rukávu. Chytím jí za krk a čenich, aby nemohla otevřít tlamičku.  Hulákám na Martinu, ať mi donese  cokoliv,  kam lištičku šoupnu.  Marťa  pobíhá a neví, já přehnaně důležitý řvu: „Do píči, ven cokoliv!“ a šoupnu zvířátko do důchodcovský nákupní tašky na kolečkách. Kamarádka jenom kouká. Stydím se za svůj zbytečný hysterický výstup, jsou to ty chvíle, kdy se nemám rád za to tatikovské přehánění vlastní důležitosti.

 

 

 

poznámka:  Martina byla v tu exponovanou chvíli trošku nepraktická, cupitala okolo jako její máma Jitka a to mě dokáže vždycky vytočit